Britský červenokabátník  

Všicni vojáci britské pěchoty se učili manévrům na bojišti. Nejtypičtější pro britskou armádu bylo zalehnout a ležet, nebo se prostě schovat na odvrácené straně bojistě a vyhnout se tím střelám děl.

Pěchotní linie:

Britská pěchotní linie byla seřazena ve dvou řadách, 1. řada střílela, potom poklekla na kolena a nabíjela, mezitím vystřelila 2. řada a potom se vztičila první a opět vystřelila, což je 6 salv za minutu, a to dělá asi 1500 výstřelů na prapor. Potom co byli vystřeleny salvy, a nepřítel již byl nebezpečně blízko, vojáci přešli na bodákový (bajonetový) útok.

 Čtverec:

Pokud na pěchotu zaútočilo jezdectvo, utvořila čtverec (vyvinul se z formace pikenýru, 17. stol.). Měl hloubku čtyř mužů, z toho první dvě řady klečeli a zapírali se o bodáky a další 2 řady stály a střílel salvami. Pokud pěchota utvořila čtverec, bylo pro jezdectvo téměř nemožné ho prorazit, pouze pokud dělová koule prorazila díru, jezdectvo se dostalo dovnitř.

 ,,Angličané stáli docela potichu se zbraněmi přiloženými k rameni a touto neochvělostí budili dojem dlouhé červené zdi....Zahájili střelbu. Nepřátelské nepřerušované, koncentrované salvy kosily naše řady".

Thomas Bougeaud, francouzský důstojník