Bitva u Waterloo

Bitva u Waterloo - francouzsky Bataille de Waterloo, německy Schlacht bei Waterloo, anglicky Battle of Waterloo byla rozhodujícím debaklem francouzských vojsk císaře Napoleona Bonaparta a zároveň jedním z jeho posledních vystoupení v roli vojevůdce, stratéga a hlavy státu. Bitva se odehrála 18. června 1815 a proti Napoleonovi stanula část vojsk 7. koalice skládající se z  evropských panovníků v čele anglické armády s anglickým lordem Arthurem Wellesleym, vévodou z Wellingtonu, který zvolil skvělou taktiku vyčkávání a odstřelování děli z dálky . A maršálem Blücherem, velitelem pruské armády setrvávající na území Belgie, který se v poslední chvíli přidal do boje a napomohl tak k porážce Napoleona I.  I když Napoleon ve svých memoárech svaloval vinu za prohru na neschopnost svých maršálů, byla spíš souhrou desítek selhání jak císaře samotného, tak jeho podřízených, ale stejnou měrou i okolností a schopnostmi jeho protivníků.